Waska, K.: Hrdelní soudy v Mnichově (Pravda 17. 10. 1981)
HRDELNÍ SOUDY V MNICHOVĚ
Od pozdního středověku měla mnohá naše města i městečka tzv. hrdelní soudní pravomoc. Znamenalo to, že mohla soudit kromě menších provinění i těžké zločiny a vynášet nejvyšší tresty. Tuto pravomoc mělo i poddanské městečko Mnichov, odkud se dochovaly některé zápisy o zasedáních městského hrdelního soudu od druhé poloviny 16. až do první poloviny 18. století. Teprve r. 1765 byla tato soudní pravomoc ponechána jen větším městům. Soudcovský sbor v Mnichově tvořili městští radní, kteří si přibírali i zástupce okolních měst a městeček, obvykle z Teplé, Bečova, Úterý či Plané tak, aby sbor měl 12 osob. Soudu se zúčastnil i městský rychtář, městský písař a tepelský klášterní hejtman jako zástupce vrchnosti. Mistra popravčího k vykonání rozsudku obvykle zapůjčoval Cheb. Katovské řemeslo bylo zřejmě dosti výnosné. Když např. roku 1640 byla v Mnichově podle tehdejšího obyčeje potupně upálena mrtvola jistého sebevraha, obdržel kat mzdu 75 zlatých. I jeho žena, která si zřejmě ze služební cesty manžela udělala výlet, dostala 3 zl. spropitného. Navíc ovšem Mnichovští katovi proplatili stravné a dali obilí - celkem za 23 zl. 54 krejcary. (wa)
