Jdi na obsah Jdi na menu
 


Profous, A: Místní jména v Čechách (1949-1960)

12. 6. 2011

Mnichov, Einsiedl (lid. Oinsigel)
město 9 km sv. od Mar. Lázní:
1273 Greg. X monio Tepl confirmat villam de Tyzzona (!) . . , de Heremita, de Raiouo, de Chihan, RB. II, 334;
1357 ad pres. abbatis monii Tepl. ad E. in Mnichow, exec. pleb. de Zabors, LC. I, 35
1357 ad pres. Borssonis ad E. in Zanberk, exec. pleb. in Heremo (= osamělý, . . , samota), t. 48
1369- ok. 1405 decan Tepl.: Heremita (= poustevník), RDP. 73;
1394 ad E. in Zanberg ad pres. Borssonis jun. de Rzisumburg, exec. pleb. in Heremita, LC. V, 192;
1412 ad E. in Heremita alias in Mnichow de cons. Bohussii, abbatis monii Teplicensis (m. Teplensis) dicte eccl. in Heremita patroni, t. VII, 71;
1459, 2. Nov., Georgius rex confirmat possessiones: op. Tepla . . . Mnichowo, Bohuslawe, Popowicze, z kopiáře v A. kl. tepel.;
1473, 5. Sept., dy slosser Betscha vnd Neuwen Hartenstein mit allen zugeh., auch mit dem Aynsidell vnd dorfern, Sedl. z A. cheb.;
1496 zum Aynsidel, z A. cheb. Gradl I, 167;
1518 zámkem řeč. Beczow . . mčko Slawkow . . ves Bossitzon, hammer pod Eynzyglem ležící, hammer při řece Teple ležící, DD. 63/176;
1530 den Martkt Ainsidl . . dabey zway pawrsgueter im Segenswerg, d. Df. Tissaw . . d. Df Pessles (= Bohuslav), AMV.-list C V, 778;
1543 Pettschaw . . Ainsidell, Peslee, AMV.-U. pan. bečov. f. 7;
1598 město Teplau, mčko Michow jina Wohnsigl (m. Ein-) - - mčko Auterey, AMV.-S 117/6;
1788 Hft Tepel: Einsiedel, Mieschow, e. Marktflecken . . 2 St. von d. Stadt Tepel nnw., Schaller IX, 196;
1838 Einsiedel (Heremito - Mněchow, Mieschow) . . 2¼ St. nnw von Stifte Tepel, Sommer VI, 272;
úř. 1854 Mnichov, Einsiedl.
Německé jméno vzniklo ze střhn. einsiedel(e) ‚Einsiedler, poustevník‘, které bylo napodobením řec. mónachos > lat. monachus ‚Mönch, mnich‘ (Kluge, EW. 189)

Bohuslav, Paslas,
ves (m. o. Popovice) 7 km sz. od Teplé:
1233 circuitum Withsin, Vtheri - - Boguzlawe, Bohuzlawe, RB. I, 376 n.;
1273 villam Bohuzlaue, RB. II, 334;
1477, 22. Dec., villam Bohuslawie alias Paslow monii Tepl., A. kl. v Teplé;
1530 das Dorf pessles (!), AMV. - list. 778;
1542 (k Bečovu Peßleein, 1543 Peslee, AMV.-U. bečov. f. 7 a 5;
1788 Paszlas, Schaller IX, 197
1838 Paszlas (Bohuslaw), Sommer VI, 273;
úř. 1854 Bohuslav, Passlas.
České jméno znělo původně Bohuslavě, t. ves = Bohuslavova, t. ves. Německé jméno vzniklo z gen. Bouslavs, v němž byla koncovka ztotožněna s deminutivní příponou -las, srov. Perglas (s. o. Falknov), Langendörflas (s. o. Tachov) a p.

Číhaná, něm. Kschiha (lid. Kšia nebo Gšia),
ves 6 km sz. od teplé:
1273 Greg. X monio Tepl. conf. villas de Raiouo, de Chihan, de Bohuzlaue, RB. II, 334 č. 825;
1459 Rayowo, Czihan, Sedl. z A. tepel.;
1477 Henr. de Plawna detinet villam Theutonicale Czyhaino monio Teplensi, t.;
1530 das Dorf Czihan (k Bečovu), AMV. list. 778;
1542 Raienn, Czehann, Rauschenpach, AMV.-UR bečov. f. 7;
1598 klášter má město Teplau - - ves Czihaň (!), AMV.-S 117/6;
1654 Kschiha, BR 18/107;
1788 i 1838 Hft Tepel: Kschiha, Schaller IX, 197 i Sommer CI, 273;
1848 Číhaná, Kschiha, PalP. 403.

Grün (lid. Greön),
ves ve vysoké poloze jjz. od Bečova nad Teplou:
1354 Beneda Abt zu Tepel verkauft das Dorf die Grune an Borssen und Slawken von Risenburch, Sedl. z A. tepel.;
1400 villa Grüne, LEr. VI, 129;
1518 ves Gruenau, pode vsí Gruenau (k Bečovu), DZ. 188 N 14;
1615 ves Grunowa (t.), DD. 53/46;
1785 Grün, Schaller II, 152.

Popovice, Pfaffengrün,
ves 6 km sz. od Teplé:
1273 Greg. X monio Tepl. confir. villam Popouici, RB. II, 334;
1459 Popowicze, z list. tepel. č. 132;
1530 den Markt Ainsidl .. das Df Pessles .. d. Df. Pfaffengronne, d. Df. Reyen, AMV.-list. C V, 778;
1788 Pfaffengrün, Schal. IX. 197.

Poutnov, něm. Pauten,
ves 4½ km sz. od Teplé
1214 fals. 15, villa Pawten, CB. II, 40425;
1437 Mik. z Putnova, RT. I, 141;
1459 Putnovo, A. tep. list. 132;
1469 kr. Jiří zastavuje Putnovu ves k. tepl., Sedl. z A. tepel.;
1530 den Markt Ainsidl .. das Df Paunten (!), d. Df Rannkhowicz, AMV.-list. S V, 778;
1543 Pettschaw .. Czehann, Pauttenn, t. - U. bečov 5;
1615 v Poutnově, Rozvrž. sb. 53;
1788 Pauthen, Schal. IX, 208
Srov. pol. m. jm. Pątnovo s doklady od r. 1539 (Kozier, Gnieźn. 216)!
Jm. Pútnov > Poutnov = Poutnův, t. dvůr. Os. jm. Púten (1188 or., Puten sacerdos, CB. I, 294; Puten, Nekr. Podl. 424) je odvozeno od slova pút > pout, stsl. pątь ‚via‘.

Rájov, Rojau (lid. Rōiǝ),
ves 4½ km sv. od Mar. Lázní:
1273 Greg. X monio Tepl. confirmat villam de Raiouo, RB. II, 334;
1347 villa Rayaw, Sedl. z A. tepel.;
1459 Rayowo, t.;
1530 den Markt Ainsidl .. das Df Reyen, das Df Czihan, AMV.-list. C V, 778;
1788 Hft Tepel: Rojau, Schal. IX, 197;
1838 Royau, Rojau, Rojowo 1¾ St. wnw. von Tepel an der Straße von Marienbad nach Karlsbad, Som. VI, 273.

Rauschenbach (lid. Raschaboch),
ves 6½ km sv. od Mar. Lázní:
1214 sp. 15, Pauten et Rauschenpach, CB. II, 40425;
1347 abbas Tepl villam Rauschenpach locavit, Sedl. z A. tepel.;
1495 Rauschenpach, z A. cheb. Gradl I, 50;
1530 den Markt Ainsidl .. das Df Czihan, d. Df Rauschennpach mit der Heroltsmul dabey gelegen, d. Df Paunten, AMV.–list. V, 778;
1542 Czehann, Rauschenpach, AMV.–U pan. bečov. 7;
1788 a 1838 Hft Tepel: Rauschenbach, Schal. IX, 196 a Som. VI, 273.
První člen tohoto jména vznikl nejspíše z app. střhn. rusche, swf., ‚Binse (=sítina)‘ a to z lat. ruscus (Lexer II, 555), nhn. dial. Rausch M. (Kluge EW. 361), takže jm. Rauschenbach pův. znamenalo ‚sítinový potok‘.

Fischer, Marienbad 343 odmítá výklad ze sthněm. rusche, protože tomu odporuje lidová podoba am raušǝpōch. Jde o označení vsi „am rauschenden Bach“ ‚na hlučícím potoku‘.

Sangerberg (lid. Songaberk),
město v hornaté krajině 8 km sev. od Mar. Lázní:
1357 ad E. in Zanberg.. pleb. in Heremo, LC. I, 48;
1372 ad E. in Zangperg, t. II, 83;
1376 ad E. in Sangenperg, t. III, 60;
1394 ad E. in Zamberg ad pres. Borssonis jun. de Rzisumburg, exec. pleb. in Heremita, t. V, 192;
RDP. 73 decan Teplensis:
1369 Zamperg,
1384 Sanperg,
1385 Schanperg,
1399 - ok. 1405 Sonperg;
1410 ad E.in Zadenberg ad pres. ..domini in Beczow, ..exec. pleb. in Mnichow, LC. VII, 12;
1427 Sangerperc, Gradl I, 27;
1454 Sangenperg, MGB. 21/172
1518 zámek Beczow .. ves Zangerngbergk, ves Grun, ..hammer w Zangepergku ležící, DD. 63/176;
1530 Güter des Klosters Tepel: zwei Bauerngüter zu Sangerswerg, Df Tissaw, Sedl. z AMV.- C V, 778;
1542 Toppelles, Sängernperg - - Tepelles, Sanngernnperge, AMV.- U bečov. 2 a 11;
1543 Grun, Sanngernperg, t. 3;
1615 zámek Becžiow .. ves Zangrbergk, DZ. 188 N 14;
1785-1788 Hft Petschau: Songerberg (tuto obec tvoří dvě vsi) Grosz- und Neu-Songerberg - - Klein Songerberg, Sangerberg (patří k pan. tepel. v kraji Plzeň.), Schal. II. Nachtrag a t. IX 196;
1838 Klein-Sangenberg oder Sangerberg, Df (r. 1486 byly tu objeveny stříbrné žíly), Som. VI, 173;
1847 Alt- oder Gross-Sangerberg, gew. nur Sangerberg, Df - - Neu-Sangerberg (asi 400 kroků od Starého S. domin. ves, jež vznikla r. 1776), t. XV, 227;
úř. naposledy uvedeny tyto osady r. 1882 - později jen město Sangerberg.
Původní podoba tohoto jména byla Sangenberg. V prvním členu bylo slovo sange f. Büschel von Ähren und dgl. (Lexer II, 604 a Kluge 498) = hrst n. kytka obilí, otep sena a j. a Gradl I, 27 přímo praví Sangenberg = Berg den Garben (hora, vrch snopů). Poněvadž v tamním dial. splývalo -en a -er v -a, proto ve spisech uváděno Sangenberg in Sangerberg anebo jejich kontaminací Sangernberg.

Gradlův a Profousův výklad jména odmítá Fischer, Marienbad 344-345, odvozuje je ze starého apel. sang ‚gesengetes, gebranntes Land‘, vyžďářená půda

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář