Mnichov u Mariánských Lázní

MNICHOV /Cheb/

Podle tradice stávala stará osada Mnichov ještě před 12. stol. v údolí západně od dnešní obce na úbočí vysokého hřbetu u kostela sv. Jana Křtitele, založeného prý sv. Siardem, který měl u něho poustevnu a nedaleko na svahu byl prý pochován ve zlaté rakvi, nad níž stála do r. 1897 světcova socha. Ve 13. stol. pak byla osada odtud přenesena na dnešní místo.

Kostelík sv. Jana Křt., zv. též kaple sv. Siarda — údaj­ně založ. v době založení tepelského kláštera, v 16. stol. poničen, r. 1600 je připomínána stará socha sv. Siarda, r. 1615 kostelík obnoven, r. 1664 znovuzřízen. R. 1782 zru­šen a postupně bořen. Dnes v romantickém údolí za­chovány pouze zříceniny, vyznačující obdél. loď a pro­táhlý, půlkruh, uzavřený presbytář — půdorys snad za­chovává starou románskou formu.

Nová obec Mnichov, dolož. r. 1273, byla založ. na náhorní plo­šině při staré důležité křižovatce cest jako tržní středisko. Nej­starší částí bylo patrně pův. protáhlé náměstí po již. okraji dneš. obce od kostela sv. Petra a Pavla až k radnici. Na ně pak v pravém úhlu navazovaly dvě podélné ulice (východní starší), takže dnes půdorys obce tvoří téměř pravidelný obdélník.

Radnice — barok. z l. 1725 — 30, obdél., jednopatrová, s cibul. zvoničkou na střeše, okna v přízemí i v patře se zalamovanými šambránami. V patře na stropě zbytky štukatur. Při vchodu půlkruh. pranýř. • Kostel sv. Pet­ra a Pavla — založ. údajně kol r. 1320, r. 1609 přistav. věž Antoniem de Haystalli (patrně de Aostalli), obno­ven r. 1634. V l. 1719 — 25 postav, nový, barok, kostel tepelským opatem. R. 1809 zříz. cibul. báň věže tesařem M. Frankem, stavba obnov. r. 1860 a 1905. — Jednolod., obdél., se zkosenými rohy a s představ, obdél. prostorou pro kruchtu; presbytář trojboce uzavř., s obdél. sakristií po sev. a hranol. věží po již. straně. Stěny zevně člen. vpadlými lizénovými poli a okny ve dvou patrech. Loď má v přízemí elipsovitá okna a v patře půlkruh. uzavře­ná, presbytář dole okna uzavř. půlkruhem, v patře kru­hová. Záp. průčelí bez štítu je členěno pilastry. — Uvnitř člení stěny lodi vtažené pilíře s představ, pilast­ry, nesoucími úseky kladí; mezi pilíři v přízemí kapiové prostory, v patře tribuny, spojené průchody. V záp. části lodi kruchta s dvouramenným schodištěm. Stěny pres­bytáře člen. pilastry, nesoucími úseky kladí a zvlněnou podokenní římsu. Presbytář a loď zaklen. valeně s lune­tami, kaple i tribuny valeně, kruchta podklen. křížově. Nástropní malby od F. Urbana z r. 1905. Pod lodí dlou­há krypta, stěny z lomového zdiva, val. cihl. klenba; mu­mifikované mrtvoly z 18. stol. a rakve s malbami. — Zařízení: hlav. oltář novobarok. portálový z r. 1860 (pův. pozd. barok. z r. 1769 přenes. do Rájova) od truh­láře J. Schmida, štafíra M. Märze a řezbáře N. Gasche; titul. obraz od V. Kandlera, nad brankami po stranách sochy sv. Josefa a Anny z 1. pol. 19. stol., z okruhu Ma­xova. Po stranách triumf. oblouku dva boč. oltáře vr­cholně barok. z 1. pol. 18. stol., portálové: pravý se so­chou sv. Jana Nep., po stranách sochy sv. Jana Ev. a An­děla strážce, v nástavci součas. obraz sv. Barbory; na levém oltáři socha P. Marie Chlumské, u ní socha sv. Kryštofa, v nástavci obraz Boha Otce. U tohoto oltáře kazatelna (přenes. r. 1782 z klášter. kostela v Chotěšo­vě) z r. 1685 od truhláře M. Hiereta z Chotěšova, bohatě vyřezávaná, s akantem, andílky, sochami evangelistů na řečništi a sochou arch. Michaela na stříšce. V kapiových výklencích po již. straně: řezba Madony* pozdně got. z doby kol r. 1510. Po sev. straně: obraz sv. Josefa, údaj­ně barok. ital. malba 17. stol., a oltář sv. Kříže, který pův. uprostřed lodi, barok., asi po pol. 18. stol. V presby­táři sedile z 1. pol. 18. stol., oblož. dřev. rámováním s an­dílky. Kříž. cesta z r. 1850. Hadcová křtitelnice empír. po r. 1834. — Zevně při presbytáři socha sv. Jana Nep. — z r. 1730, od sochaře Rechta, kamen. zábradlí kolem od kameníka Rudricha kol r. 1800. Ve výklenku socha sv. Cecílie, přenes, ze Sítin, empír, z 1. pol. 19. stol. Kolem kostela starý zrušený hřbitov s empír, a novogot. náhrobky z 1. pol. 19. stol. • U kostela fara — barok, z 18. stol., obdél., jednopatr., na vnějším portá­lu do dvora erb tepelského kláštera a letop. 1710, na vnitřním vchodu do budovy letop. 1782. V přízemí dřev. barok, socha sv. Rocha (snad z levého boč. oltáře koste­la). Na schodišti socha Ecce homo, barok, z 1. pol. 18. stol., prý z Louky. V patře tři portréty premonstrátů z 18. stol. • V zahradě domu č. 39 kaple P. Marie zv. Fischbachova — empír, z r. 1830, na půdorysu čtverce, s bosovanými nárožími a trojúhel. štítem; sklenuta plac­kou. Uvnitř oltář z konce 18. stol. s kopií obrazu Mado­ny z Re ve Valle di Vegezzo, sign. E. Lemari 1823. — U kaple socha sv. Jana Nep. z r. 1831. • Severo- vých. od obce, při cestě k býv. Fritzovu mlýnu, kaple Neposkvrněného početí P. Marie, tzv. Dělnická — postav, r. 1767, silně poškozená. Hranol., průčelí člen. pilastry a vrcholí volutovým štítem; sklenuta plackou se zbytky fresek. • Na rozcestí k Louce kaple — barok, ze zač. 18. stol., hranol., průčelí člen. pilastry a vrcholí štítem. • sochy a kříže: při vjezdech do obce kamenné kříže z 15.—16. stol., směrem k Mar. Lázním zničeny, k Pramenům zachovány. Na náměstí stál sloup se so­chou P. Marie — z r. 1713, renov. r. 1768, jeho trosky dnes před farou; při rozcestí silnic Mar. Lázně — Teplá sv. Josef — z r. 1751 (hlava zakopána u sochy); záp. od obce směrem k Siardově kapli Kristus Trpitel — z 1. pol. 19. stol., na soklu z r. 1780; před domy čp. 46 a 58 na sloupu sv. Petr — z r. 1833; proti domu čp. 107 sloup s N. Trojicí — z r. 1830.